Voda, sloučenina vodíku a kyslíku, je garantem života na naší planetě. V kapalné a pevné formě (led) pokrývá asi 70 % povrchu Země a v okolní atmosféře se vyskytuje jako vodní pára. Je také hlavní složkou našeho těla, tvoří asi 60-65 % hmotnosti dospělého člověka. Množství vody v těle je vyšší u dětí, u starších osob její množství klesá. Bez vody nelze žít, protože je nezbytná pro životní procesy všech živých organismů. Proč to tak je? Vysvětlujeme v článku níže.
Důležité funkce vody v těle
Voda v živých organismech je dobrým rozpouštědlem pro látky tam přítomné. Je přítomen v intracelulárním i extracelulárním prostoru (intracelulární prostor a krevní plazma). Najdeme ho i v trávicím traktu, kde se vylučuje ve formě slin, pankreatické šťávy nebo žaludeční šťávy.
Každá buňka našeho těla se skládá ze 70 % z vody, která je roztokem různých látek. Najdeme tam nízkomolekulární organické sloučeniny, anorganické ionty a rozpuštěné makromolekuly. Jsou v něm suspendovány některé nerozpustné sloučeniny.
Díky přítomnosti vody v buňkách těla mohou probíhat různé biochemické procesy.
Voda jako základ procesů probíhajících v těle
Není třeba nikoho přesvědčovat, jak mnoho důležitých funkcí má voda umožňující správné fungování tak složitého „stroje“, jakým je lidské tělo. Vyplatí se však uvědomit si některé závislosti, které si denně nepamatujeme.
Při trávení potravy ve střevě se velká část přijaté potravy rozloží na malé ve vodě rozpustné částice. To umožňuje jejich vstřebávání do krve a poté do mezibuněčných prostor a do buněk těla.
Je třeba také zmínit, že právě díky přítomnosti vody se reguluje tělesná teplota. Dokáže absorbovat přebytečné teplo, které je odváděno dechem a při odpařování vody kůží.
Vodní roztoky v těle slouží také ke zvlhčení pokožky, sliznic a oční bulvy. Jsou také nezbytné pro zajištění pohyblivosti našich kloubů.
Proč je správná hydratace tak důležitá?
Zásobování těla vodou zvenčí ve správném množství je předpokladem pro přežití. Zatímco bez jídla vydržíme až měsíc, bez vody člověk zemře během pár dní. V důsledku fyziologických procesů ztrácíme během dne kolem 3-6 % vody přítomné v těle (a musíme ji doplňovat). Je obtížné určit přesné individuální potřeby, protože závisí mimo jiné na:
- lidský věk,
- fyzická aktivita,
- okolní vlhkost a teplotu.
Proč je nedostatek vody zdraví nebezpečný?
Dehydratace organismu způsobuje zhoršení krevního zásobení. Jaké to má následky? V důsledku nedostatku vody a následné ischemie těla může dojít k:
- poruchy koncentrace a paměti,
- zhoršená koordinace pohybů,
- bolesti hlavy,
- srdeční poruchy,
- zažívací potíže,
- vysychání sliznic, které činí tělo zranitelným vůči patogenům.
Jak dodáváme vodu do těla?
Vodu přijímáme nejen v tekuté formě. Něco z toho obsahuje i jídlo. Je však nutné alespoň 1,5 litru vody ve formě nápojů k doplnění denních ztrát souvisejících např. s odpařováním vody z kůže, močením nebo ztrátou vodní páry dechem.
Voda, kterou pijeme v našich domovech, není čistá chemická sloučenina sestávající ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Může obsahovat nejrůznější látky – organické i anorganické.
Kvalita pitné vody
Voda, která teče z našich kohoutků, se získává z přirozených odběrů vody a čistí se v úpravnách vody. Ve vodě z přirozeného odběru, která k nám přitéká vodárnami, můžou být mimo jiné chloridové, síranové, hydrogenuhličitanové, silikátové, sodíkové, draselné, vápenaté, hořečnaté, železité, železnaté a manganové ionty. Mimo toho jsou z něj odstraněny a dezinfikovány pevné látky (půda, písek, lehké suspendované částice), aby se zbavily patogenů. Taková voda může ještě obsahovat další látky nacházející se v přírodním zdroji, ze kterého byla získána. V prvé řadě se jedná o přírodní minerální soli, ale bohužel existují i kontaminace vyplývající ze znečištění životního prostředí v důsledku lidské činnosti – ať už průmyslové nebo zemědělské.
Nejběžnější z jedovatých složek jsou sloučeniny z ropy a benzínu, sloučeniny vzniklé rozkladem plastů, rozpouštědla, běžné čistící prostředky, přípravky na ochranu rostlin, polycyklické aromatické uhlovodíky a ionty těžkých kovů tedy kadmiu.
Nejobtížnější je odstranit z vody nežádoucí sloučeniny, které jsou v ní důkladně rozpuštěny.
V potrubí, kterým k nám proudí voda, může dojít k sekundární infekci bakteriemi, plísněmi nebo viry.
Přes všechna tato rizika voda z kohoutku obecně splňuje normy pro pitnou vodu. Pojďme se ale podívat na rozdíl mezi ní a přírodní vodou.
Pitná a přírodní voda
Voda odebírána z povrchových zdrojů i podzemní voda obsahuje minerály, které byly vyluhovány z hornin a půdy. Jeho reakce je tedy závislá na tom, jaké ionty obsahuje. Často má alkalickou reakci vyplývající ze sloučenin rozpuštěných v něm, jako je hydrogenuhličitan vápenatý. Pokud obsahuje rozpuštěný oxid uhličitý a organické kyseliny vyplavené z půdy, může být kyselý. Přestože mírně kyselá voda není považována za zdraví škodlivou, jsou indikovány přínosy pro tělo z pití zásadité vody. Voda z vodovodu se obvykle blíží neutrální hodnotě (pH 7).
Zdá se velmi důležité, abychom věnovali pozornost kvalitě vody, kterou každý den pijeme. Minerály v ní rozpuštěné jsou pro naše tělo velmi užitečné. Vápník podporuje zdraví kostí. Hořčík reguluje činnost srdce, svalů a nervového systému. Draslík se stará o srdce a oběhový systém. Sodík reguluje rovnováhu vody a elektrolytů. A to jsou jen vybrané příklady.